Na světě v současnosti existuje přibližně 6900 jazyků. Z nich zhruba 500 pravděpodobně v blízké budoucnosti zanikne. Extrémní předpovědi tvrdí, že již za 150 let budou na světě pouze tři aktivní jazyky, a to angličtina, španělština a čínština.
Jazykem s největší slovní zásobou na světě je angličtina (250 tisíc slov). Nejmenší slovní zásobu má jazyk Taki Taki, a to 340 slov.
Mandarínská čínština je mateřským jazykem nejvíce lidí na světě, a to více než 870 miliónů. Angličtina je zároveň jazykem, který má nejvíce lidí na světě jako svůj druhý jazyk, a to zhruba 510 miliónů.
Nejvíce jazyky na světě mluví Papua Nová Guinea, a to 820 aktivími.
Nejvíce písmen na světě má jazyk khmer (74), nejméně pak jazyk rotokas, a to 12 písmen.
Jediný jazyk na světě nemá nepravidelná slovesa. Tím jazykem je Esperanto.
Nejdelší české slovo (nejneobhospodařovávatelnějšími) má 30 písmen, nejdelší anglické slovo (pneumonoultramicroscopicsilicovolcanoconiosis) má ještě o patnáct písmen více.
Od 1.1.2007 má EU 23 úředních jazyků (angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština).
56 % občanů EU se domluví kromě své mateřštiny ještě v jednom jazyce, 28 % alespoň dvěma dalšími jazyky, alespoň třemi 11 % a žádným jiným 44 %.
Co se týče motivace, zůstávají nesilnějším důvodem, proč se učit cizí jazyk, praktické výhody ze znalosti cizího jazyka vyplývající: příležitost využít jej v práci (32 % dotázaných) nebo cíl pracovat v zahraničí (27 %). Rozšířené je i použití znalosti cizího jazyka během zahraniční dovolené (35 %) nebo pro osobní uspokojení (27 %).
