Váš mluvený projev je zpravidla to klíčové, podle čeho je navenek posuzována vaše znalost cizího jazyka a často dokáže zcela zastínit skutečnost, jak báječně v daném jazyce rozumíte. Obdobně jako u poslechu je i pro kvalitu vašeho mluveného projevu nezbytným předpokladem zvládnutí slovní zásoby a gramatiky.
Je logické, že pro mluvení pak má své výsostné postavení výslovnost používaných výrazů a svou roli hraje i rychlost, s jakou jsme si schopni přivolat výrazy uložené ve vzdálenějších koutech naší paměti. Výhodou oproti poslechu je to, že si při mluvení můžete sami vybírat jen takové výrazy, které ovládáte.
Klíčovou zásadou je, že bez samotného mluvení se nelze naučit dobře mluvit. Proto je potřeba vyhledávat příležitosti, při kterých lze aktivně použít cizí jazyk.
Je logické, když se někdo bojí, že udělá chybu. Není logické, když kvůli tomu odmítá používat (a tím i vylepšovat) své jazykové znalosti.
Od schopnosti sestavit si slovní konstrukci v duchu ke schopnosti stejnou věc vyslovit, je ještě kus cesty. Nenechte se proto ukolébat tím, jak báječně vám v duchu naskakují výrazové prostředky.
O správnou výslovnost se snažte od začátku, protože správná výslovnost často rozhoduje o významu slova a je velmi náročné s časovým odstupem odstraňovat hluboce zažité návyky.
Učte se nahrazovat složité konstrukce, které chcete vyjádřit v cizím jazyce za takové, které mají téměř stejný význam, ale jste schopni pokrýt je stávajícími výrazovými prostředky.
Pokud to situace umožňuje, vyzvěte komunikačního partnera, aby vás upozorňoval na zásadní chyby, které děláte.
Snažte se komunikovat o různých věcech, abyste se nestali specialisty na omezený okruh témat.